Autor: Ruta Sepetys

Kniha:  V šedých tónech

Žánr: válečný román s prvky romantiky

Anotace: Píše se rok 1941. Lině je patnáct let a těší se, že po prázdninách půjde na uměleckou školu. Jednoho večera k nim domů ale vrazí sovětská tajná policie a společně s její matkou a malým bráškou ji odvlečou pryč. Čeká je deportace do pracovních táborů na Sibiři.Lina se musí naučit bojovat o život, přijímat obtížná rozhodnutí, spolknout ponižování a bití a hlavně se nenechat zlomit, udržet si vlastní lidství. A to se jí daří díky rodině a také lásce k výtvarnému umění. I přes ohromné riziko si kreslí a zapisuje, co všechno ona a ostatní lidé okolo ní zažívají. Nejdříve kreslí, protože doufá, že se díky obrázkům a vzkazům jejímu otci podaří je najít a zachránit. Později proto, aby uchovala paměť národa a vzdala tak poctu tisícům nevinných lidí, kteří byli odsouzeni k smrti, ať už okamžité při popravách, nebo pomalejší v pracovních táborech. Linin pohnutý příběh je plný lidské krutosti a nenávisti, ale zároveň lásky a naděje. Otázkou zůstává, zda naděje a láska dokáží udržet člověka při životě a s hlavou vztyčenou dostatečně dlouho…

Moje hodnocení: Jak už je jasné z anotace, příběh se dohrává v období druhé světové války, kdy sovětské vojska zabírají Estonsko, Lotyšsko a Litvu.

Tak se jednoho večera stane, že do domu v Litvě vtrhne sovětská tajná policie a odvádí Linu, její matku a mladšího bratra pryč. Na sbalení věcí mají jen pár minut. Musí pobrat jen to nejdůležitější, jelikož jim nikdo s nesením jejich zavazadel nepomůže. Naloží je do vlaku a odvážejí do pracovního tábora. Lina nemůže pochopit co se děje a z jakého důvodu. Až během cesty a pobytu v táboře ji pomalu dochází, že útržky vět a slov, které u rodičů tajně vyslechla, přece jen něco znamenají a zapadají přesně na to správné místo. 

Všichni v táborech se snaží navzájem si pomáhat, jak při velmi tvrdé práci, tak při shánění kousků, zbytků  jídla, pří získávání třísek na topení, aby přežili kruté sibiřské zimy, tak při mnoha jiných věcech a činnostech.

Na pozadí velmi kruté doby, ale nacházíme také sazenici lásky, která pomalu klíčí a roste mezi hlavní hrdinkou Linou a Andriusem, dalším z mnoha lidí, kteří skončili v pracovním táboře. 

Jak jejich láska dopadne? Kdo všechno přežije toto velmi kruté období? Podaří se nakonec Lině spojit se svým otcem, To vše už si budete muset přečíst sami. 

Já jen doplním, že postavy v knize jsou dílem autorky, ale mnoho událostí a situací jsou skutečné a vyprávěné přeživšími lidmi a jejich příbuznými autorce knihy, jenž Litvu navštívila. 

Závěrečné shrnutí: Nádherný příběh, přitom tak smutný a dojemný. Maminka Liny byla moc statečná a tak obětavá......všechny postavy jsem si oblíbila a nechtěla jsem, aby se jim stalo něco špatného. Opravdu knížka, která stojí za přečtení.....

A na úplný závěr musím vychválit přebal knihy, ten je prostě úchvatný.