Autor: Paullina Simons

Kniha: Měděný jezdec 

Žánr: román pro ženy, romantický, válečný

Anotace: Emotivní román o osudové lásce, která vykvetla navzdory nelítostným poměrům v době německé blokády Leningradu.

V čase napadení Sovětského svazu Německem se seznámí a zamilují hrdinové tohoto románu: sedmnáctiletá zelenooká Taťána a o několik let starší nadporučík Alexandr, skrývající před NKVD svůj americký původ. Jejich láska musí překonávat strach z prozrazení, lidskou zášť, válečné trampoty a zejména hlad a utrpení během leningradské blokády. Houževnatá Táňa překoná všechny útrapy a nakonec se jí podaří uprchnout do Ameriky, Alexandrův osud zůstává otevřený.

Měděný jezdec z názvu knihy přestavuje jak sochu Petra I., symbol nepokořeného města, tak knihu Puškinových básní plnou ukrytých peněz, nezbytných pro útěk do svobodného světa. Autorka, Američanka narozená v Rusku, vytvořila příběh o lidské sounáležitosti i nenávisti, o věčné touze po volnosti, o lásce, která vyrůstá i na úhoru. Plasticky vykreslila vyhladovělý Leningrad, vojenské lazarety i těžké střety při pokusech o prolomení blokády. Román vynikne svým ojedinělým, žensky poutavým pohledem na období mnohokrát již literárně zpracované, pohledem „z druhé strany“.

Moje hodnocení: Knížka nás zavede na počátek války, kdy německá vojska napadla Sovětský svaz. Rodiče vyšlou Tatianu aby nakoupila zásoby, ta ale vše bere jaksi z volna, oblékne si své krásné květované šaty a raději než aby nakupovala, tak se posadí na lavičku,kde si pochutnává na zmrzlině.Z druhé strany ulice ji pozoruje Alexandr. A je z toho láska na první pohled, jak ale vyjde najevo, Alexander je přítelem Taťániny sestry Dáši, která je dle svých slov do Alexandra zamilovaná a tak nezbývá Taťáně nic jiného, než donutit Alexandra, aby zůstal s Dášou, protože vidí, jak moc je Dáša šťastná.

Alexandr se snaží celé rodině Taťány v této zlé době pomáhat, jak nejvíc to jde. Sám má ale velký problém, musí před NKVD (Lidový komisariát vnitřních záležitostí - byl centrální státní orgán Sovětského svazu zabývající se vnitřní bezpečností, požární ochranou, střežením hranic a evidencí obyvatel, spravující věznice a pracovní tábory, zabývající se rozvědkou a kontrarozvědkou) tajit svůj americký původ.

 

Určitě v nějakých podobných šatech potkala Táťa svého Šuru.

Přes veškeré problémy, které je sužovali, se snaží uprchnout do Ameriky a začít tak nový, lepší život. Než a zda.li se jim to podaří, budou muset překonávat, kruté zimy, blokádu Leningradu a tím pádem nedostatek jídla, smrt příbuzných a přátel.
Táťa byla neuvěřitelné obětavá, laskavá a nikdy nemyslela na sebe, jen na to, jak pomoci druhým. Také Šůra byl nesmírně hodný. Jen díky tragickým událostem se jim nakonec podaří být spolu a prožít v této zlé době i dokonalé štěstí na venkově, ale pak se vše začne hroutit, jako domeček z karet......

Tuto knihu jsem si vypůjčila v knihovně, ale po jejím přečtení jsem letěla do knihkupectví a musela jsem si ji pořídit. Příběh se mi líbil od první stránky. Bylo to velice pěkně napsané a čtivé. Stále jsem chtěla číst dál a dál a nechtěla jsem se od ní odtrhnout. Rozhodně všem doporučuji k přečtení.

Na úplný konec dávám na ukázku pár různých vydání Měděného jezdce.

modrá kurzíva - zdroj wikipedie.cz